Jahodiště - rychlý záhonek pro sladké potěšení

Po zjištění, že syn je stejný milovník jahod (jahodožrout) jako já, jsme byli "donuceni" rozšířit plantáže jahod o další sekci. Nestěžoval jsem si, protože jsem mohl vyzkoušet nejnovější přírůstek do mé rodiny bosch nářadí - pilu ocasku.

Pila ocaska po akci.

Zadání bylo tentokrát jednoduché - co nejrychleji, aby se stihly zasadit jahody co budou hned příští rok plodit. Měl jsem zrovna doma starou desku, po které chodili zedníci po lešení a na nic jiného použít pravděpodobně nešla. Svou šířkou 6 cm byla již mimo rozsah mé okružky, takže jsem ji musel přeříznout ocaskou tak, že vznikla jedna boční a jedna zadní strana.

Základ jahodového záhonku s vysypaným hnojem.

Díky mírnému vyvýšení deskou jsem nemusel moc hluboko rýt. Stačilo postavit boční trámky a vruty spojit celou ohrádku. Malými trámky jsem ještě kostru ve třetinách vyztužil, aby se neprovalila tíhou hlíny.

Rám jahodového záhonu je hotový.

Do rámu jsem navozil lepší hlínu, promíchal ji s popelem. U nás na Valašsku není půda zrovna ideální pro pěstování jahod, tak jsme i tu nejlepší co máme museli notně vylepšit dobře uzrálým hnojem.

Jahodiště je zarovnané po vrch.

Celé jahodiště jsme zakryli zahradní netkanou textlií. To je parádní vychytávka s mnoha funkcemi. Mimo jiné drží parádně vlhkost, přitahuje teplo pro rostliny, zabraňuje jejich ušpinění od hlíny, nemají ji rádi slimáci atd...

Netkaná textilie je pro pěstování jahod parádní.

No a nezbývá než vybrat správnou odrůdu jahod, zasadit a čekat do příštího léta...

A jahody jsou připravené ke sklizni!

A výsledek: ze všech jahodišť co máme, tak právě na tomto záhonku rostou ty největší jahody. Možná je to odrůdou, možná půdou, možná čerstvými rostlinkami. Každopádně ale každodenní várka čerstvých jahod je za minimum práce připravena ke sklizni.

Dobrou chuť!