Jak jsem už psal v kapitole o výběru domečku, uvolnilo se nám ideální místo díky umrznutí tří keřů. Tady se sluší a patří upozornit, že ideální místo to bylo jen z pohledu rodiče a dítěte, nikoliv stavitele. Ano - vybraný plácek je blízko domu, na dosah pískoviště a dalších hracích sestav, postavený domek nebude bránit výhledu a bude mít výbornou orientaci. ALE! Podklad je v mírném svahu a to nejen v jednom směru, ale je ukloněný po úhlopříčce. Takže jednoduché položení podlahy na vysypaný štěrk nepřipadlo do úvahy a na řadu přišla hrubá "tesařská" práce.
První nápad byl, zvednout celou podlážku na nožky a vyrovnat tak terén. To ale bylo proti smyslu přístupného domečku a tak nakonec jsem to naplánoval tak, že nejvyšší rožek trochu zakopu a nejnižší jen trochu zvednu tak, aby vchod do domečku byl v rovině.
Jak ale správně vyměřit potřebné terénní úpravy, když nemám žádný pevný bod? Nejdříve jsem to zkoušel cvičně vytyčit kolíky a provázky, ale nakonec jsem se rozhodl, že nejjednodušší prostě bude stlouct podlahu a položit ji na místě.
podlaha
Inu jal jsem se stloukat. Podíval jsem se, jak jsou zpracovány originální díly na domečku, vzal palubky, hranolky, ogara a zatloukal jeden hřebík za druhým ve vysokém tempu. Za chvíli jsem měl hotovo 3/4 podlahy a šel domů uspávat děti a relaxovat.
Začínáme vyměřovat podlahu domečku. |
Během siesty se mi ale v hlavně rozleželo několik otázek - neměl jsem to přitlouct obráceně? Neměla by být hladká z horní strany? Jak jí budeme zametat? Jak tam budeme stavět židličky a stůl? Jak se na ní bude spát? Zborcen potem jsem šel zkontrolovat aktuální stav a zkonzultovat další postup.
Co je na této fotce špatně? |
Tušíte správně. Další postup se nesl v duchu - vím o tom, že to je špatně, však to jdu spravit. Vzal jsem veliké kladivo, odsunul jsem se mimo doslech dětí a za těch nejpeprnějších nadávek jsem vytloukal hřebíček po hřebíčku, abych se vrátil do bodu 0.
Potom jsem už jen vytahal všechny zkroucení hřebíky, vrátil jsem se na terasu a stloukl podlahu podruhé. Tentokrát správně!
Prostě ani stavebnice pro hlúpé vás neochrání přes vlastním aktivismem a nadšením. Vždy hrozí riziko, že budete dělat některé věci dvakrát...
Žádné komentáře:
Okomentovat