Truhla na ložní prádlo

Babí léto se přehouplo do sychravého podzimu a tak je nejvyšší čas se přesunout do tepla dílny a začít kuchtit něco pro domácnost. Pokud navíc plánujete vyrobit něco pěkného, praktického a užitečného pro ženu či přítelkyní - mám pro vás jeden tip. Prošel jsem se po domě a našel pěknou truhlu na ložní prádlo, kterou jsem kdysi dělal jako vánoční dárek. Líbí se? Tak si zkusím vzpomenout, jak jsem ji v počátcích své práce se dřevem vyrobil.

Požadavky na truhlu

• masivní smrkové provedení (měli jsme nábytek komplet od fy. Gazel)
• žádné viditelné vruty či šrouby z venku
• pevné víko, na které se dá i sednout
• boční chyty, aby ji šlo lehce přenést
• víko musí samo držet otevřené 

No a tady je výsledek:

Materiál

V době výroby truhly jsem ještě neměl přístup ke zbytkům ze stavby ani v okolí nebyla žádná pila, kde by se dalo koupit opracované řezivo. Tak jsem zajel do OBI a za dlouhý peníz koupil desky. Výhodou je jejich opracování (neměl jsem hoblík) a různé délky i šířky. Nevýhodou je kromě ceny i nutnost pěkně přebírat. Mnohé z nich nejspíše pamatují doby, kdy se ten "teletník" stavěl a jsou šíleně pokroucené. Ale když se jedá o dárek, tak nějakou tu korunu člověk pustí :)

Kromě dřeva bylo potřeba už  jen několik vrutů a panty na otevírání víka.

Postup výroby truhly

A) Bočnice, víko a podlážka

Jako materiál  jsem měl dlouhé desky. Ty bylo potřeba nejdříve zkrátit na požadovanou délku a šířku truhly. V bočnicích měly být navíc otvory pro snadné přenesení truhly. Ty jsem dělal ještě před spojováním desek pomocí kmitalky. 

Otvor na ruku pro snadné přenesení truhly

Větším problémem bylo ale jak je pevně spojit na sebe. Pouhé přilepení na plocho by určitě nebylo správnou cestou a tak jsem se naučil metodu kolíkování používanou truhláři.

Potřebné vybavení na kolíkování

Jelikož slíbený článek věnovaný kolíkování ještě není (chci to nafotit v reálu až ho zase použiji), tak opět stručně popíši jak jsem spojoval krátké desky v jednu plochu.

1. uchytil jsem jednu desku do stolní vrtačky na výšku a vyvrtal otvory v pravidelných rozestupech
2. zastrkal jsem hroty pro kolíkování do vzniklých otvorů
3. přitiskl druhou desku, čímž se orazily hroty
4. vyvrtal jsem díry podle otisků
5. opakoval body 1 až 4 pro všechny desky a poctivě si značil, jak na sebe navazují
6. do děr jsem dal lepidlo a zastrkal kolíky
7. nasadil na kolíky protikusy a pomocí palice natloukl desky na sebe
8. když byly všechny desky spolu, stáhl jsem je k sobě páskou
9. položil jsem je na rovný stůl a po celé ploše hodně zatížil a počkal na zaschnutí lepidla
10. body 1 až 9 jsem opakoval 6x pro bočnice, podlážku i víko

Navíc víko mělo být pro sezení, což by při spojení jen lepidlem nebylo možné. Proto jsem jej ještě vyztužil latěmi ve tvaru písmene Z.

Zpevnění víka aby na něm bylo možné sedět

Výsledkem byly relativně pevné stěny, které bylo potřeba ještě plošně zabrousit a zarovnat jejich konce. Srazil jsem všechny hrany (tehdy ještě bez frézky - takže obyčejnou bruskou). A už zbývalo to celé dát nějak dohromady.

B) Montáž truhly

Zbývala otázka, jak spojit hotové bočnice k sobě aniž by z venku byly viditelné nějaké vruty. Pro základní spojení jsem použil opět kolíky a lepidlo. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl ale truhlu hodně pevnou i na sezení, tak jsem ještě spoje vyztužil zevnitř dřevěnými hranolky. Navrtal jsem je odměřených intervalech z boku a ze předu, aby bylo možné vruty dvě bočnice na kolmo spojit. Víc napoví obrázek:

dřevěný hranolek pro vyztužení truhly

 Dno truhly jsem přilepil opět na kolíky a navíc v místě vyztužovacích trámků pojistil vruty.

Trochu laborování navíc bylo s víkem, které kromě pevnosti ještě muselo být připojeno tak, aby drželo samo otevřené. Není nic otravnějšího, než se hrabat v truhle s víkem drženým hlavou. Snad jen to, když vám víko náhodně spadne na hlavu, když se zrovna přehrabujete v truhle.

Použil jsem klasické panty, ale trochu jsem je odsadil. Zároveň jsem nechal delší přesah víka vzadu, aby pákou vyvážilo vrch a mohlo se opřít o truhlu. Druhé zlepšení je připojení pantu k truhle šrouby místo vruty. Obával jsem se, aby váha víka nevytrhla vruty ze smrku a tak jsem dal jako protikus železnou destičku a přidělal šrouby.

Pojištění pantů proti vytrhnutí šrouby

C) povrchová úprava

Na povrch jsem použil vosk, kterým jsme standardně ošetřovali nábytek od Gazelu. Prodávali jej v jejich značkové prodejně a byl opravdu velmi příjemný na dotek i na pohled díky matné úpravě. Poté ho přestali prodávat a přiznám se, že jsem se delší dobu nebyl u nich podívat. Možná jej už zase mají v nabídce.

Jako završení jsem dal modrou stuhu, která měla sloužit jen jako dárkové balení, ale ukázalo se, že se k truhle celkem hodí. Takže už zůstala :)

Výsledek?

Truhla už slouží přes 7let, zažila nějaké to stěhování a stala se standardní součástí našeho nábytku. Myslím, že to je opravdu dobrá inspirace pro nepříliš náročný dárek k vánocům. Co říkáte?