Tak jsem skončil u toho, že mám 4 nohy a nějak z toho chci udělat nástupní plošinku. Vzhledem k požadavku na pevnost (jako vždy) jsem to samozřejmě nepřivrutoval tupě na tupo, ale vyřezal jsem dvě desky přesně zapadající mezi podpěry a ležící na nich. Složitě řečeno, ale jeden obrázek napoví.
Podpěra pro nástup na klouzačku. |
Obě podpěry musely být pevné, protože na jednu bude dosedat skluzavka a na druhou budou vycházet schody. Možná je to trochu předimenzované, ale to není nikdy na škodu (zejména pokud využíváte zbytkový materiál a nemusíte jej kupovat).
Pro samotnou nástupní plošku jsem uzmul jednu obkladovou palubku z dřevěnice, která opět neměla již jiné praktické využití. Kupodivu zcela přesně vyšlo 5 kousků vedle sebe, takže ještě velký kus z ní zbyl na další projekty.
Řezání obkladové palubky na plošinku. |
Když už zbývalo jen vyříznout kmitalkou zářezy pro nohy, tak jsem zjistil, že všechny pilové listy jsou někde zmizelé. Předpokládám, že jsem je vytrousil někde na výjezdu. Nicméně nejsu přeci lama abych si bez elektriky neporadil, tak jsem vytáhl po delší době ze šuplíku svou pilu čepovku a krásně zařízl co bylo potřeba.
Pila čepovka v akci v přírodě. |
Tím byl veškerý základní materiál připraven a stačilo jej brousit, brousit, brousit a natírat a natírat a natírat ...
Vagónek a plošinka při broušení. |
až jsem konečně mohl udělat jedno cvičné sestavení před garáží. I s plošinkou.
Cvičné sestavení vagónku a konstrukce pro klouzačku |
Už i s nástupní plošinkou pro klouzačku |
A to bych nebyl já, abych si to ještě ten večer (spíše už v noci) nepřenesl všechno na místo určení a alespoň cvičně nerozmístil a nenalákal juniora na to, jak bude klouzačka vypadat! Takže takto nějak ta konstrukce bude držet pohromadě.
Konstrukce na klouzačku prozatím zafixována svěrkami. |
Žádné komentáře:
Okomentovat