Klouzačka - vlastnoruční skluzavka

Jak jsem psal v příspěvku k výběru materiálu zavrhli jsme použít plastovou klouzačku a zkusil jsem vytvořit vlastní. Díky tomu ušetřit cca 2000 Kč. Tak jak na to?

Skluzavka už i s dojezdem usazená na konstrukci.

Klouzačka - vagónek a nástupní plošinka 2

Tak jsem skončil u toho, že mám 4 nohy a nějak z toho chci udělat nástupní plošinku. Vzhledem k požadavku na pevnost (jako vždy) jsem to samozřejmě nepřivrutoval tupě na tupo, ale vyřezal jsem dvě desky přesně zapadající mezi podpěry a ležící na nich. Složitě řečeno, ale jeden obrázek napoví.

Podpěra pro nástup na klouzačku.

Klouzačka - vagónek a nástupní plošinka 1

Výrobu klouzačky jsem začal tou nejhrubší prací - úpravou podvozku pro vagónek. Oproti boji na mašince jsem už s motorovou pilou zacházel jak starý tesař. Možná to bude tím, že je to trochu silnější s delší lištou a už jsem věděl do čeho jdu. Takže jsem si troufl zařezat rovnou dvě sedačky.

Vagonek u trámu po úpravě motorovou pilou. Dvě sedačky připravené k sezení.

Klouzačka - materiál

Tentokrát bude výběr materiálu opravdu velmi pestrý.

Téměř veškerý materiál na klouzačku na jednom místě před opracováním.

Jako základ a tělo vagónku poslouží starý známý stropní trám 28x22 cm ze smrku, který jsem použil už u mašinky. Ještě pár kousků mi zbývá, tak proč je nevyužít smysluplně a nechat je kompletně ztrouchnivět.

Nohy pro plošinku budou ze zbytku sloupků k valašskému plotu, který je z modřínového dřeva. To dřevo opravdu drží! Zatímco smrkový trám je již lehoučký s střed téměř rozpadlý, tak modřínové sloupky jsou těžké "jako za mlada", plné smůly a jako nové.

Plošinka bude svázána pomocí smrkových stropních desek 5 cm tlustých a jako povrch bude sloužit obkladová palubka 12 cm široká a 1,7 cm tlustá.

Nejdůležitější částí je samotná klouzačka. Bočnice budou opět ze smrkových desek 5 cm tlustých. A co jako kluznou plochu? Nejdříve jsem přemýšlel nad nerezovým plechem, který bych nechal zohýbat a poté jej zafrézoval do bočnic. Ale zaprvé nemám takový plech v garáži a rád využívám to, co si sám dovedu obstarat a zpracovat. Zadruhé při představě horkého dne, kdy se plech rozpálí a bude nepoužitelný jsem si to rozmyslel. Při "bloumání" po garáži a dílně jsem si všiml voděoodolné překližky, která se dává na dno náklaďáků a vydrží nepřízeň počasí roky. Využil jsem ji už v pískovišti na dno. Její hlavní výhoda pro klouzačku je ta, že má jednu stranu krásně hladkou. A právě proto bude kluznou plochou.

Voděodolná překližka, která bude použita pro klouzačku.

A teď hurá do opracování.

Klouzačka - zadání a plánování

Jak jsem už naznačoval na FB, tak dalším prvkem v zahradě bude klouzačka. Natěšen po letošní první úspěšné realizaci jsem se pustil do plánování, jak na ní. A že to bylo nějakých kotrmelců až přemetů.

Zadání bylo následující

• využít co nejvíce zbytkového materiálu, nic nekupovat
• alespoň trochu kreativní konstrukce
• blízko domu
• neměla by bránit v pohledu z oken, terasy a na okrasnou zahradu

Jakými fázemi jsem při plánování procházel a proč jsem je vždy zrušil/upravil?

• Samostatná věž pro klouzačku

Z jedné strany by byla klouzačka, z druhé žebřiny a schody, ze třetí lezecká stěna. Zamítnuto z důvodu přílišné výškové náročnosti (omezení výhledů) a není vůbec kreativní

• Nadstřešení pískoviště "přistávací plošinou s vrtulníkem"

Tenhle nápad se mi velmi líbil. Na pískoviště by nepršelo a nesvítilo sluníčko. Vrtulník by byl ze dřeva a využít by šel hodně kreativně (skluzavka přímo z něho, naviják s hákem, který by zvedal poklop pískoviště...). Zamítnuto z důvodu přílišné "přebubřelosti" a hlavně zastínění výhledu z domu na okrasnou zahradu.

Takto jsem si představoval vrtulník na nástupní plošince na klouzačce. Tomu já říkám kreativita :)

• Využití konstrukce na houpačku

Jeden z favoritů. Jednoduše by se zúžil prostor mezi stojkami, přidaly by se schůdky na jedné a skluzavka na druhé straně. Vše by zapadalo do konceptu rozvoje zahrady, bylo by ve stejném stylu. Jen ta kreativita tam není. Nakonec jsme to zamítli protože konstrukci využíváme pro zastínění bazénu, pro houpací síť. A navíc jsme našli kompromisní řešení

• vagónek se skluzavkou

Když už máme na zahradě mašinku, tak proč k ní nepřipojit vagónek. Klouzačka se dostane do svahu a díky tomu nebude muset být podlaha vyšší než střecha mašinky při zachování slušné skluzu. Bude tam i určitý prvek kreativity - možnost pod skluzavkou prolézat a zároveň sedět na vagónku. A když přijede větší banda dětí, tak se vyžijí všechny!

A jakou samotnou skluzavku zvolit? Po dobré zkušenosti jsem měl objednánu plastovou klouzačku od Junge gym, jen v kratším provedení (2,4m). Nicméně i ta je 

a) moc vysoká - 1,25 m podesta + zábradlíčko by už moc stínilo

b) dost drahá - 2000,- za kus plastu se mi zdá přespříliš

Tak jsem chvíli rozmýšlel, prošel své zásoby materiálu a nakonec našel co jsem potřeboval. Obratem zrušil objednávku a vrhl se výroby. Co jsem v garáži našel? O tom zase příště při výběru materiálu...

Tesařík na dovolené - dětská klouzačka (finální foto)

Tak už mi majitelé zaslali aktuální fotografie se schůzky i zábradlíčkem. Vše natřené na barvu ladící k jejich domu. Takže tady jsou pohromadě:

Tesařík na dovolené - dětská klouzačka (konstrukce 2)

Tak jsem dovezl všechno potřebné nářadí, obhlédl připravený materiál a trochu se rozcvičil na předních  nohách. Tak bychom to mohli dnes dorazit téměř do konce.

2. dopoledne - zbytek nástupní plošinky

Ono po technické stránce a na postupu se nic moc nezměnilo. Podle podobného mustru jsme udělali zadní nohy (také dlaby a čepy pomocí frézky, dlátka a pily čepovky). Důležité bylo vymyslet samotnou horní plošinku. Oba trámky jsme zkrátili na 100 cm a zakreslili čepy na obou stranách. 

A tady došlo k jedné z mála chyb v realizaci. Jak jsem psal v předchozím příspěvku - předřezával jsem čepy pomocí okružky s nastaveným potřebným průřezem. Ono to fungovalo parádně do té doby, než jsem přišel na stranu, kde byl čep asymetrický. A bohužel nejdříve prořízl čep s hlubší hloubkou. V návalu euforie z krásného řezu jsem rovnou otočil trámek a znovu řízl. A celý čep bez odmítání odpadl. Chvíli jsem zíral na krásně hladký konec trámku bez čepu, než mi došlo, že jsem ho opět prořízl na hlubší hloubku a tím ho zcela oddělil. No nic, dvakrát jsem měřil, jednou řezal a stejně jsem si to celé zopakoval! Tedy doporučuji nejen dvakrát měřit, ale nezapomenout i kontrolovat nastavení nářadí!

Takže v důsledku máme 97 cm dlouhou nástupní plošinku - no co, stane se. To ovšem nebylo jediné opracování horních trámků. Ještě jsem vyfrézoval 3 cm široký pruh 1 cm hluboký po celé délce trámku. Rozhodl jsem se totiž zapustit desky pro nástup, aby výsledek k něčemu vypadal.

No a nezbývalo než to celé dát dohromady. Tady je pár obrázků výsledné klouzačky s nástupní plošinkou a 3 metry dlouhou skluzavkou.

Zadní nohy klouzačky jsou jen volně položené v kamíncích.

Detail nástupní plošiny se zafrézovanými prkénky.

Detail připojení skluzavky k plošině

A celý výtvor ve své nahé (nenatřené) kráse

Ano, klouzačka byla testována na dětech. Prošla úspěšně.

A teď test pro bystré. Co nám tu chybí? Chlapi nejspíše budou spokojeni, ale mamky se okamžitě zarazí - ano chybí schůdky a zábradlíčko.

Nebojte se, nechybí. Samozřejmě nenechám ogary vycházet na klouzačku přes volně položenou kulatinu. Oboje je hotové, nicméně bylo to doděláváno za hustého deště a neměl jsem minimální chuť na fotodokumentaci. Jakmile se mi podaří získat aktuální fotografie zcela hotového díla, tak je dodám a vystavím.

Prozatím se musíte spokojit s výrobním postupem ke schůdkům s jednou fotografií.

1. vyměřil jsem si potřebné úhly pro vhodný sklon schůdků a přenesl je na trámek.

2. uřízl jsem trámky bočnic na potřebnou délku.

3. zafrézoval jsem do bočnic otvory pro vložení stupňů.

Takto vypadaly bočnice schodů před finálním opracováním

4. uřízl jsem dva stupně

5. stupně i bočnice jsem standardně opracoval (frézou srazit hrany, bruskou začistit)

6. smontoval (zapustil stupně do bočnic a pojistil vrutem zvenčí)

7. přivrutoval k nástupní plošině.

Hotovo. Ještě doplním slíbené fotky a hurá na další projekt (tentokrát vlastní klouzačku, kde vypustím nákup  té plastové části).

Tesařík na dovolené - dětská klouzačka (konstrukce 1)

Nářadí dovezeno, materiál připravený, vydatná snídaně spořádána, tak proč se nepustit do díla.

1. dopoledne - přední nohy

Jako první jsme se vrhli na přední nohy, které budou držet samotnou skluzavku. Nejdříve vyměřit, jak budou potřeba vysoké. Díky svahu, na kterém budou umístěné stačila výška 85 cm. A jak je spojit spolu a se zbytkem nástupní plošiny? Byly k dispozici celkem solidní "vinkle", nicméně pod to bych se asi asi nepodepsal. Takže nezbývá, než oživit tesařské spoje a začít čmárat.

zakreslený průběžný čep

Po důkladném rozkreslení přijde na řadu vytvoření čepů a dlabů. Dlaby byly velmi jednoduché díky frézce. Stačí trochu pečlivosti a za minutu je hrubý dlab hotový. Nakonec se ještě dotáhnou rohy dlátkem.

Fréza právě dokončila jeden z dlabů. Zbývá ho začistit dlátkem

Detail dlabu po zásahu frézky.

Čepy byly malinko náročnější zejména pro zadavatele, který měl na starosti ruční řezání pilou čepovkou. Z má strany jsem mu alespoň pomohl kotoučovou pilou s nastaveným potřebným průřezem přes vlákna. Doma bych si dal čep do hoblice a prořízl ho také kotoučovkou i z vrchu. V bojových podmínkách exteriéru jsem si ale na to netroufl. 

Samotné nohy potřebovaly dva dlaby. Jeden jsem udělal centrovaně (3 cm od okraje, 3 cm dlab a 3 cm k okraji). Ten druhý jsem raději kousek posunul, aby zůstal vršek potřebně pevný a neodštípl se. Takže vyšlo cca 2 cm od okraje, 3 cm dlab a 4 cm ke kraji.

Hotové dlaby na předních nohách

Výsledek vyžadoval ještě prohnat standardním dokončením - pomocí frézy zaoblit hrany a bruskou komplet sbrousit do hladka. Z dlabů jsem ještě provrtal díry pro spojovací vrtuty.

Tím byla veškerá "špinavá" práce pro ten den hotová a udělali jsme první testovací sestavení. Zatloukli jsme kotvy na vyměřená místa, zasadili nohy a přidali překladový trámek, který drží klouzačku. A světe div se - vše sedělo na milimetr přesně, krásně pevný spoj, který by se nemusel snad ani jistit vrutem.

První osazení předních noh včetně položené skluzavky

Pohled na přední nohy v zemních kotvách a s položenou klouzačkou.

No a už jsme skoro v půlce. Odpoledne věnované rodině a výletu vláčkem, ráno se bude vesele pokračovat.

Tesařík na dovolené - dětská klouzačka (plánek a materiál)

Jak jste si všimli v předchozím příspěvku, tak mé plány na konstrukci ke klouzačce byly opravdu velkolepé a musely být trochu zkroceny. Nicméně materiál na stavbu měl být připraven. No a opravdu byl - když jsme po několikahodinové cestě dorazili do cíle, čekaly tam na mne 4 trámky dlouhé 2m a dvě prkýnka 10cm široké a 2m dlouhé. 

Nebudu zakrývat, že jsem byl krapet překvapen - jsem zvyklý na své projekty mít neomezenou zásobu zbytků dřeva ze stavby domu a dřevěnice. Ale to by jeden nebyl kutil, aby i s omezenými zdroji nezahrál pěkné divadélko. Chvíli jsem majitelku zahrady škádlil, že budeme potřebovat víc chlapů, aby nám všechno to dřevo pomohli přenosit na místo zpracování, ale nakonec jsem něco vymyslel.

Výhodou bylo umístění klouzačky ve svahu, tudíž základní konstrukce nemusela být 1,5 m vysoká - což požaduje pořízená skluzavka. Přední nohy stačily 85cm a zadní dokonce jen 45 cm vysoké při metrové délce nástupní plošinky (viz náčrtek).

Plánek na klouzačku. Využili jsme svah na zahradě.

Jediné co bylo tedy potřeba dokoupit byly kotvící prvky pro důkladné zajištění klouzačky ve svahu. Nakonec jsme se shodli, že vzhledem k jílovitému podkladu budou stačit dvě na přední nohy a to zatloukací.

Zatloukací zemní kotva vybraná pro zajištění klouzačky

No tak přípravu máme za sebou, takže hurá do obrábění. Hromada dětí (4 kluci od 1 do 5 let) už mlsně krouží kolem volně ležící skluzavky!